Stres nebo deprese?

Dobrý den,
budím se ráno s pocitem, že jsem všem na obtíž, nic mě nebaví, jsem unavená a vyčerpaná, špatně spím, nechutná mi jíst. Když se donutím jít do práce jen obtížně se soustředím a jsem stále unavenější. Neumím rozlišit, jestli je to jen reakce na stres po období koronaviru, nebo se může jednat o závažnější psychické obtíže? U nás v rodině se ale nic vážného nedělo, nic, co bych nemohla zvládnout. Chvílema si říkám, že jsem třeba jen líná? Na druhou stranu máma trpěla depresemi, tak se bojím, jestli mně to také nepotkalo.
Děkuji za Váš názor.
Kristýna

Dobrý den, Kristýno,
děkuji za Váš dotaz.

Pokud vyčerpání, smutné nálady, poruchy koncentrace doprovázené nechutenstvím a poruchami spánku trvají delší dobu, nelze situaci podceňovat. Je fajn, že jste se odhodlala svůj stav řešit. Příčinou Vašich obtíží může být opravdu dlouhodobý stres pramenící z náročné životní situace.

Zajímáte se, jak rozlišit nadměrný stres a běžné každodenní úzkosti od závažnější duševní poruchy. Nekvalitní spánek, respektive potíže se spánkem, které trvají déle, než týden mohou ukazovat na problémy v duševní oblasti. Příznakem deprese nebo vážnější úzkosti mohou být nezvyklé pocity nepřítomnosti, apatie a neschopnost radovat se z věcí, zážitků či koníčků, které vás dříve těšily. Zpozorněte také, pokud se Vaše chutě výrazně změnily. Ať už jste ztratila chuť k jídlu, nebo naopak nadměrně jíte. Depresivní příznaky mohu ale také pramenit zčásti z vyhladovění.

Pocity vyčerpání po dlouhém spánku, odpočinku a kvalitním jídle, stejně jako neschopnost se soustředit nebo zpomalené pohyby, mohou upozornit na syndrom vyhoření nebo jiné vážnější psychické obtíže, pro které je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Spolupracuji s psychology a psychiatry, kteří v těžších případech doporučí vhodná antidepresiva případně stabilizátory nálad. 

Pro úzkostné a depresivní stavy jsou typické pocity selhání a sebeobviňování ze slabosti, lenosti a odkládání vyhledání odborné pomoci. Přitom je to stejné jako s každou nemocí, kterou necháme příliš dlouho působit na naše tělo. Léčba je pak mnohem obtížnější a zdlouhavější. Doporučuje se individuální psychoterapie, kde můžete hlouběji porozumět událostem v životě, které s rozvojem poruchy souvisí. Pokud jste z Prahy a blízkého okolí, můžeme se domluvit na osobním setkání. V opačném případě Vám ráda zašlu kontakty na kolegy v jiných městech.

S přáním všeho dobrého
Majka Zlesáková