Závislostní chování a terapie

Pojem závislosti je spojován nejčastěji s užíváním alkoholu, nebo jiných návykových látek. Vedle této fyzické závislosti rozlišujeme také psychickou, nelátkovou závislost, která má prvky závislostního chování ve vztahu k určité aktivitě. Ta se stává tou nejdůležitější aktivitou, dominuje v myšlení, pocitech a chování. Typická je silná a nezvladatelná touha, tolerance k účinkům a vyžadování stále většího množství, abstinenční příznaky, konflikty a relaps.

Nejčastěji se jedná o závislost na hazardu, práci, internetu, nakupování, sexu, nebo jídle. Znaky závislostního chování souvisejícího s příjmem potravy jsou patrné především u mentální bulimie a záchvatovitého přejídání, které přináší okamžité uspokojení. Klienti popisují silnou touhu po konzumaci potravin, ztrátu kontroly a mluví o závislosti na jídle. Stejně jako návykové látky je pak jídlo používáno ke kontrole emocí a zvládání úzkostných nebo depresivních stavů. Může něco nahrazovat, nebo přinášet únik od nepříjemných pocitů jako je samota, sebelítost, pocity viny, nebo studu.

Častý je souběh poruch příjmu potravy a závislosti na návykových látkách. Vzniká tak ze snahy řešit alkoholem a drogami zvýšenou chuť k jídlu, nebo jídlo nahradit drogou pro získání lepší kontroly nad jídlem, případně snášet lépe restrikci jídla. Snižování příjmu potravy na úkor konzumace alkoholu a energetických nápojů se nazývá drunkorexie.

Výsledný efekt léčby záleží na včasné odborné diagnostice všech souběžných poruch a na individualizovaném léčebném plánu. Pokud jde o prioritu terapie, převládá názor, že látková závislost má být léčena přednostně. Kontakty na specializovaná pracoviště naleznete v odkaze kontakty na pomoc.

Vhodná je individuální nebo skupinová terapie, kde můžete hlouběji porozumět událostem v životě, které se vznikem Vašich obtíží souvisí. Častým tématem terapeutických sezení je posílení sebevědomí, motivace ke změně, zvládání stresových situací, nebo prevence relapsu.